VYDÁVÁM SE DO SVĚTA,
ABYCH ZACHRÁNIL LES RONIELAND

….ale co tomu vlastně předcházelo? Tomu děti neuvěříte. Poslechněte si, jak se to stalo.

 

Došlo k tomu nedávno v našem lese. Jednoho dne jsem potkal veverku Esterku u potůčku a hned jsem věděl, že se něco stalo. Přišel jsem k ní a viděl, jak se jí po tvářích koulí slzy velké jako hrách. “Co se stalo, Esterko? Můžu ti nějak pomoct?” řekl jsem a objal ji.  Rozplakala se a mezi vzlyky mi všechno pověděla.

 

Šla jako každý den sbírat oříšky, borůvky a maliny. Našla skvělé místečko a za chvíli nasbírala plnou ošatku. Nesla si je domů a na mýtině dostala žízeň. Domů to bylo daleko, tak nechala dobroty na pařezu a sešla se napít do nedaleké studánky. A pak se to stalo! Zničehonic se tam objevil jezevec, sebral jí celou ošatku a utekl s ní pryč. Esterka se za ním rozběhla, uklouzla a spadla do studánky, kde se celá smáčela a jen taktak, že se z ní vyškrábala na břeh. 

Konejšil jsem Esterku a pocítil obrovský vztek. To jsou celí jezevci! Proč se s námi nemohou přátelit? Vždyť ty jejich lumpárny už překročily všechny meze! Medvědovi loni sebrali půlku zimních zásob, chudák měl hlad a na jaře se probudil úplně nevyspalý a rozmrzelý. Jelenovi ve spaní nastrkali na parohy jablka, takže vypadal jako vánoční stromeček. Nevynechají jedinou příležitost nám uškodit.

 

Věděl jsem, že tohle musí skončit. Bylo jasné, že mě čeká souboj kdo s koho. Poslal jsem tedy jezevci Evženovi vzkaz a v pravé poledne jsme se sešli v březovém hájku. Večer jsem pak svolal všechna ostatní zvířátka a oznámil: “Jezevec Evžen si myslí, že mu patří celý náš les a nechce s těmi lumpárnami přestat. Prý, když jsem takový cestovatel a bývám často pryč, tak tu vládne on. Proto jsem se s ním vsadil, že pokud s Esterkou za 365 dní objedeme celý svět, nechají nás na pokoji a odstěhují se do jiného lesa.”

 

A bylo to venku! Nikdy by mě nenapadlo, že budu bojovat o náš les, ale nemám na výběr. S Esterkou nás tedy čeká to nejodvážnější a nejnapínavější dobrodružství na světě! Zvířátka nám pomohla sbalit si batůžky a my se vydali na cestu. S obavami a nadšením zároveň. 

 

Nenechte nás v tom samotné a sledujte naše dobrodružství. Už brzy čekejte náš první dopis z cest…

 

Váš přítel, Ronie.